Překvapení se nekonalo, dal by se shrnout výsledek nedávné aukce, na které byly draženy obrazy z majetku zkrachovalé ostravské Union banky. Anebo přece jen konalo? Záleží na tom, z které stránky se člověk na věc dívá.
Lákavá příležitost
Do dražby bylo dáno 134 obrazů a dvě sochy, což představuje pouze část uměleckých děl ze sbírky banky. Union banka sice do výtvarného umění přímo neinvestovala, řadu děl však získala v souvislosti s převzetím bankovních domů Skala, Evrobanka, Foresbanka a Ekoagrobanka. Nešlo jen o cíleně budované sbírky, ale i o obrazy z poboček nebo o díla, která propadla jako zástavy.Dražený soubor představoval pestrou směs děl od barokních oltářních obrazů až po díla žijících umělců. Vyvolávací ceny byly nasazeny poměrně nízko. Aukce se tak sběratelům i galeristům z celé republiky mohla jevit příležitostí k výhodným nákupům. I když úspěšní kupci byli jistě s výsledky spokojeni, ceny, za něž se jednotlivé obrazy nakonec prodávaly, se v podstatě neliší od částek, kterých srovnatelná díla dosahují na jiných aukcích výtvarného umění a starožitností. V tomto smyslu tedy k žádné velké senzaci nedošlo.
Výnos přes 5 milionů
Nejdražší položkou aukce se stal obraz Antonína Slavíčka Alej, prodaný za 460 tisíc korun. Hranici čtyř set tisíc překonal také obraz Plavení koní od Oldřicha Blažíčka. Na konečných 420 tisíc korun se jeho cena vyšplhala z částky 280 tisíc korun. Jde o historicky třetí nejdráže prodané dílo tohoto umělce. Největší nárůst zaznamenala olejomalba Pražský hrad od Jindřicha Šetelíka. Konečná cena vzrostla z 50 na 200 tisíc korun. Celkem 12 děl bylo draženo za více než sto tisíc korun.Podařilo se prodat 86 procent katalogových položek za více než 5 milionů korun. "O 5,335 milionu korun se po dnešní aukci obrazů a soch zvýšil výnos konkurzní podstaty zkrachovalé Union banky," uvádí přesně tisková zpráva banky z 16. března. V porovnání s výsledky ostatních aukčních síní zaměřených na obchod s uměním jde o třetí nejlepší výsledek v letošním roce.
Aukce, jak má být
Aukci pořádala Ostravská aukční síň, která se jinak specializuje hlavně na dražby nemovitostí. Oproti aukcím, na něž jsou sběratelé zvyklí, měla dražba odlišný průběh. Správně by však mělo být řečeno, že šlo o standardní dražbu podle zákona. Stávající dražební zákon, modelovaný na základě zkušeností s malou privatizací, totiž s aukcemi výtvarného umění a starožitností v podstatě nepočítá. Přísné dodržovaní všech formalit a procesních pravidel by dražbu, která dnes trvá několik hodin, protáhlo na několik dní. Většině sběratelů by se patrně také nelíbilo, kdyby museli u každého obrazu či grafiky, o které mají zájem, předem skládat dražební jistinu.V případě dražby obrazů z Union banky však na tuto povinnost ochotně přistoupilo téměř devadesát dražitelů. Velký zájem, jejž aukce mezi sběrateli vyvolala, i její celková úspěšnost jsou do jisté míry překvapením. Banky jakožto sběratelé umění mají totiž velice špatnou pověst a traduje se řada historek o hromadách falz, která leží v jejich depozitářích. Březnová aukce tak byla pro Union banku velkou zkouškou důvěry. Kdyby se nepovedla, žádná další by se asi již nekonala. Dražený soubor nicméně představoval pouze výběr děl z majetku banky a je zatím ještě otázkou, co se stane s těmi ostatními.
Zdroj: MF Dnes